Jak poznám, že potřebuji brýle? Těchto příznaků si můžete všimnout jako první

Zhoršení zraku většinou nepřijde ze dne na den. Často se mění pomalu a nenápadně, takže si na horší vidění postupně zvyknete. Možná začnete trochu mžourat na číslo přijíždějícího autobusu, při řízení za šera už nemáte takovou jistotu jako dřív nebo vás po několika hodinách práce začnou bolet oči. Člověk si ale snadno řekne, že je unavený, má špatně nastavený monitor nebo že venku prostě není dobře vidět.

Právě proto nemusí být jednoduché poznat, kdy už je čas nechat si zrak změřit. Rozmazané vidění je samozřejmě nejvýraznější signál, ale rozhodně není jediný. Nekorigovaná krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus se mohou projevovat také mžouráním, únavou při práci na blízko nebo bolestmi hlavy.

Do dálky už nevidíte tak ostře jako dřív

Číslo autobusu poznáte až ve chvíli, kdy je skoro na zastávce. Titulky v televizi jsou trochu neostré a dopravní značku přečtete později než spolujezdec vedle vás. To jsou typické situace, ve kterých si člověk může začít všímat zhoršeného vidění do dálky.

U krátkozrakosti bývají blízké předměty ostré, zatímco se vzrůstající vzdáleností začíná obraz ztrácet ostrost. U malých dioptrií nemusí být rozdíl nijak dramatický a právě proto se na něj dá dlouho zvykat. Člověk často zjistí, jak moc se jeho vidění změnilo, až když si při měření poprvé vyzkouší správnou korekci.

V optice pak občas slyším něco ve smyslu: „Já jsem si myslel, že takhle vidí všichni.“ A právě tahle věta docela dobře ukazuje, jak snadno si mozek na pomalu se měnící obraz zvykne.

Přistihnete se, že mžouráte

Mžourání je jeden z nejtypičtějších signálů, že se snažíte z obrazu dostat trochu víc ostrosti. Přivřením víček vytvoříte menší otvor, kterým do oka vstupuje světlo, a tím můžete dočasně omezit část rozostřených paprsků. Obraz proto na chvíli působí ostřeji.

Pokud tedy při pohledu na ceduli, televizi nebo vzdálený nápis automaticky přivíráte oči, není špatný nápad zkusit si stejné místo prohlédnout s očima normálně otevřenýma. Jestli se obraz najednou výrazně rozmaže, může být čas na kontrolu zraku. Mžourání se běžně objevuje například u krátkozrakosti.

Za šera a v noci si nejste tak jistí

Zhoršeného zraku si někteří lidé poprvé všimnou až večer. Přes den mají pocit, že vidí docela dobře, ale jakmile se setmí, dopravní značky začnou být méně čitelné, detaily mizí a světla protijedoucích aut jsou nepříjemnější.

Za horších světelných podmínek má náš zrak složitější práci a drobná nekorigovaná refrakční vada může být znatelnější. Svoji roli může hrát také astigmatismus, který způsobuje rozmazané nebo deformované vidění a u některých lidí se může výrazněji projevit právě při pohledu na světelné zdroje. Samotné oslnění nebo horší noční vidění ale automaticky neznamená, že potřebujete nové dioptrie. Příčin může být více, od stavu povrchu oka přes změny oční čočky až po jiné oční potíže. Pokud se noční vidění výrazně zhoršilo, je proto lepší zjistit příčinu než rovnou objednávat „brýle na řízení“.

Tomuto tématu jsem se podrobněji věnoval také v článku Odlesky, kruhy kolem světel a horší vidění v noci – co je ještě normální?

Porovnání vidění za šera bez oční vady (vlevo) a s oční vadou (vpravo).

Oči se při práci rychleji unaví

Dalším signálem může být únava při práci na počítači, čtení nebo jiné činnosti na blízkou vzdálenost. Oči začnou být po několika hodinách nepříjemně unavené, musíte dělat častější přestávky nebo máte pocit, že se vám ke konci dne hůře zaostřuje.

Neznamená to automaticky, že potřebujete brýle. Podobné potíže může způsobovat dlouhá práce bez přestávky, nevhodná pracovní vzdálenost, odlesky na monitoru nebo suché oči. Nekorigovaná dalekozrakost, astigmatismus, změny zaostřování související s věkem nebo jiný problém se zrakem ale mohou k únavě výrazně přispívat.

Pokud tedy pracujete osm hodin u počítače a večer máte oči unavené, nemusí být řešením automaticky silnější brýle nebo filtr modrého světla. Nejdřív je potřeba zjistit, co konkrétně vaše potíže způsobuje. Tomu se věnuji podrobněji v článku 8 hodin u monitoru? Modré světlo, únava očí a co opravdu pomáhá.

Bolí vás při práci hlava

Bolest hlavy může být jedním z příznaků nekorigované refrakční vady, například dalekozrakosti nebo astigmatismu, zvlášť pokud se objevuje při delší práci na blízko nebo jiné zrakově náročné činnosti. Tady bych ale byl opatrný s jednoduchým závěrem „bolí mě hlava, takže potřebuji brýle“. Bolesti hlavy mají obrovské množství příčin a samotná bolest nedokáže říct, jestli je problém skutečně v očích. Pokud se ale opakovaně objevuje po čtení, práci u počítače nebo jiné činnosti, při které se musíte dlouho soustředit na vidění, kontrola zraku určitě dává smysl.

Z vlastní praxe znám zákazníky, kterým správná korekce výrazně zvýšila komfort při práci a bolesti hlavy se zmírnily. Neznamená to ale, že brýle jsou léčbou každé bolesti hlavy nebo migrény.

Text si začínáte dávat dál od očí

Trochu jiná situace nastává většinou kolem čtyřicátého roku života a později. Mobil najednou není pohodlný ve vzdálenosti, ve které jste ho drželi celý život, při čtení drobného textu hledáte lepší světlo a menu v restauraci se začne podezřele často vzdalovat od obličeje.

Tentokrát nemusí jít o „zhoršení očí“ v běžném smyslu, ale o presbyopii, tedy přirozenou věkem podmíněnou ztrátu schopnosti oka zaostřovat na krátkou vzdálenost. Typickým projevem je právě potřeba držet text dál od očí a větší únava při čtení nebo práci na blízko. Pokud máte pocit, že vám při čtení začínají být krátké ruce, nejste sami. A pravděpodobně vám opravdu nevyrostl delší telefon.

Více o možnostech korekce na blízko najdete v článku Jak poznám, že potřebuji brýle na čtení?

A co pálení, řezání nebo slzení očí?

V původní verzi tohoto článku jsem mezi známky chybějících dioptrií zařadil také suché oko a nadměrné slzení. Dnes bych to tak jednoduše nenapsal.

Pálení, řezání, pocit písku v očích nebo naopak výrazné slzení mohou doprovázet únavu při práci, ale samy o sobě nejsou spolehlivým znakem toho, že potřebujete brýle. Často souvisejí se stavem slzného filmu a povrchu oka. Při práci na monitoru navíc méně mrkáme, což může potíže ještě zvýraznit. Digitální únava očí může kombinovat rozmazané vidění, bolesti hlavy i suchost očí, přičemž příčina může být v pracovních podmínkách, nekorigované vadě nebo jejich kombinaci.

Pokud tedy oči dlouhodobě pálí nebo řežou, nebral bych automaticky první brýle s tím, že se problém vyřeší. Nejdřív je potřeba zjistit, odkud potíže pocházejí.

Pohled optika: nejlepší chvíle na kontrolu není až ve chvíli, kdy už nic nevidíte

V praxi se často setkávám s lidmi, kteří na otázku, jak dlouho hůř vidí, odpovědí: „Já vlastně nevím, asi už docela dlouho.“ To je naprosto pochopitelné. Pokud se zrak mění pomalu, nemáte vedle sebe každý den kontrolní obraz toho, jak jste viděli před rokem.

Právě proto není potřeba čekat, až přestanete poznávat číslo autobusu nebo si při řízení začnete připadat nejistí. Měření zraku není jen způsob, jak zjistit, kolik máte dioptrií. Dobrý optometrista se bude ptát také na to, jak pracujete, na jaké vzdálenosti během dne koukáte, kdy se problémy objevují a co od případných brýlí potřebujete.

Někdo nakonec zjistí, že potřebuje brýle na dálku. Jinému vyjde malý astigmatismus, který mu začal vadit při řízení. Další člověk potřebuje řešit vidění na monitor a někdo zjistí, že dioptrie jsou úplně v pořádku a příčinu potíží je potřeba hledat jinde.

Kdy do optiky a kdy raději k očnímu lékaři?

Pokud se vám zrak měnil postupně a potřebujete zjistit aktuální dioptrickou korekci, může být měření zraku u optometristy v oční optice vhodným prvním krokem. Jestli se ale vidění náhle výrazně zhoršilo, objeví se nové dvojité vidění, silná bolest oka, záblesky, výrazný nárůst zákalků nebo část zorného pole náhle chybí, nejde o běžnou situaci pro výběr nových brýlí a je potřeba řešit zdravotní stav oka s lékařem.

Podrobněji rozdíl vysvětluji v článku Kde si nechat změřit zrak? Oční lékař, nebo optika?