Jak poznám, že potřebuji brýle na čtení? První příznaky a možnosti řešení

Ještě před pár lety jste bez problémů přečetli malý text na telefonu, cenovku v obchodě nebo jídelní lístek při tlumeném světle. Postupně ale začínáte telefon držet o něco dál, při čtení hledáte lepší světlo a večer máte pocit, že malá písmena už nejsou tak ostrá jako ráno.

Pokud se poznáváte, možná se u vás začíná projevovat presbyopie, tedy přirozený věkem podmíněný pokles schopnosti oka zaostřovat na blízké vzdálenosti. Nejčastěji si jí lidé začínají všímat kolem čtyřicátého roku života a její projevy se postupně mění s věkem. Nejde o nemoc ani o známku toho, že jste si oči nějak „zkazili“. Je to přirozená součást stárnutí oka.

Proč najednou nevidím dobře na blízko?

Když se díváte na něco blízko, oko musí změnit své optické nastavení tak, aby obraz zůstal ostrý. Této schopnosti říkáme akomodace. S věkem její rozsah postupně klesá a v určité chvíli už nestačí na vzdálenost, na kterou jste byli zvyklí číst.

Proto není úplně přesné říkat, že presbyopie začne přesně ve čtyřiceti. Schopnost zaostřovat se mění postupně a každý si problém všimne trochu jindy. Záleží mimo jiné na původních dioptriích, pracovních návycích a na tom, jak velké nároky na vidění do blízka během dne máte. Lidé, kteří tráví hodně času detailní prací na krátkou vzdálenost, si změny mohou všimnout dříve.

První znamení? Začínají vám být krátké ruce.

Jedním z nejtypičtějších příznaků je potřeba text oddálit od očí. Mobil, knížka nebo menu v restauraci jsou ve vzdálenosti, ve které jste je dříve bez problémů četli, lehce rozmazané. Když je posunete o pár centimetrů dál, obraz se zase zlepší.

Právě odtud pochází známá věta, že člověku po čtyřicítce „začínají být krátké ruce“. Ve skutečnosti samozřejmě není problém v délce rukou, ale v tom, že vaše oko už nedokáže pohodlně zaostřit tak blízko jako dříve.

Mezi další typické projevy patří potřeba silnějšího osvětlení, větší únava při delším čtení, rozmazání drobného textu a někdy také bolesti hlavy nebo napětí při práci na blízko.

Večer to může být horší než ráno.

Na začátku presbyopie se často stává, že přes den ještě čtete relativně pohodlně, ale večer jsou stejné noviny nebo displej telefonu znatelně horší. Po celém dni už jste unavení a omezená rezerva zaostřování se může projevit výrazněji.

Pomáhá také dobré osvětlení. Proto se někdo nejdřív přistihne při tom, že při čtení rozsvěcí další lampu, zvětšuje písmo na telefonu nebo automaticky přesouvá text dál od očí. Potřeba většího množství světla při čtení patří mezi popisované projevy presbyopie.

Znamená to, že potřebuji brýle hned?

Jakmile vám presbyopie začne zhoršovat komfort při běžných činnostech, má smysl nechat si zrak změřit. Neexistuje ale hranice, při které byste jeden den ještě brýle „nesměli“ a druhý den je už museli nosit.

Brýle na čtení mají především nahradit část zaostřovací schopnosti, která vám začíná chybět, a udělat čtení nebo práci na blízko znovu pohodlnou. Pokud bez nich ještě přečtete zprávu na telefonu, ale po půlhodině čtení jste unavení a text neustále oddalujete, je to úplně legitimní důvod začít korekci řešit.

Zároveň není potřeba obávat se, že si nasazením brýlí oči „zlenivíte“. Presbyopie postupuje v souvislosti s věkem a brýle její vývoj nezrychlují ani nezastavují. Jejich úkolem je jednoduše pomoci vám vidět pohodlněji.

Ne každé horší vidění na blízko je presbyopie.

Pokud je vám něco přes čtyřicet a postupně oddalujete telefon, presbyopie je velmi pravděpodobné vysvětlení. Přesto není ideální určit si dioptrie jen podle věku nebo podle brýlí partnera.

Vidění na blízko ovlivňuje také vaše korekce do dálky. Dalekozraký člověk může začít mít potíže s blízkem dříve, protože část své schopnosti zaostřovat využívá už při běžném vidění. Krátkozraký člověk naopak může po nástupu presbyopie zjistit, že bez svých brýlí do dálky stále dokáže číst zblízka docela pohodlně. Presbyopie se navíc může kombinovat s astigmatismem nebo rozdílnými dioptriemi mezi očima.

Proto má smysl při prvních výraznějších potížích zkontrolovat zrak jako celek, a ne jen vyzkoušet několik hotových brýlí u stojanu v obchodě.

Proč nestačí říct „dejte mi jedničky na čtení“?

Síla brýlí na blízko se neurčuje pouze podle věku. Důležitá je vaše korekce do dálky, aktuální schopnost zaostřovat a hlavně vzdálenost, na kterou chcete brýle používat.

Člověk, který opravuje drobné předměty třicet centimetrů od očí, může potřebovat něco jiného než člověk, který většinu dne sleduje monitor ve vzdálenosti sedmdesáti centimetrů. Přitom oba mohou do optiky přijít se stejnou větou: „Potřebuju něco na blízko.“

Právě proto se při měření vyplatí říct, na co se během dne skutečně díváte. Telefon, kniha, tablet, notebook a velký monitor nejsou jedna a tatáž pracovní vzdálenost.

Brýle na čtení nemusí být dobré na počítač.

Tohle bývá časté překvapení. Necháte si udělat perfektní brýle na čtení, doma si s nimi otevřete knížku a všechno je krásně ostré. Druhý den je vezmete do práce, podíváte se na monitor a zjistíte, že na něj vlastně nevidíte tak pohodlně.

Důvod je jednoduchý. Knihu můžete držet přibližně 35 až 40 centimetrů od očí, zatímco monitor bývá výrazně dál. Jednoohniskové brýle nastavené na konkrétní blízkou vzdálenost proto nemusí být ideální pro celý pracovní stůl.

Pokud pracujete převážně na počítači, řekněte to při měření. Klidně si před návštěvou změřte vzdálenost očí od monitoru. U některých lidí budou vhodné samostatné brýle na počítač, u jiných mohou dávat větší smysl kancelářská skla, která umožní pohodlnější vidění na více pracovních vzdáleností.

Jaké možnosti tedy mám?

Nejjednodušším řešením jsou jednoohniskové brýle na čtení. Nasadíte je při čtení nebo jiné práci na blízko a po skončení je sundáte. Pokud potřebujete korekci pouze na krátkou vzdálenost a nevadí vám brýle během dne měnit, mohou být velmi jednoduchým a kvalitním řešením. Pokud potřebujete vidět nejen na text před sebou, ale také na monitor a třeba na člověka sedícího naproti přes stůl, mohou dávat smysl kancelářská skla. Ta jsou navržená právě pro blízké a střední pracovní vzdálenosti.

Další možností jsou multifokální neboli progresivní brýle, které kombinují vidění do dálky, na střední vzdálenosti i na blízko v jednom páru. Hodí se zejména pro člověka, který už potřebuje korekci také do dálky nebo nechce během dne neustále střídat několik různých brýlí. Mezi běžné možnosti korekce presbyopie patří čtecí, bifokální a progresivní brýle i kontaktní čočky.

O progresivních sklech se podrobněji rozepisuji v článku Multifokální brýle – strašák, nebo zázrak?

A co hotové brýle z drogerie?

Hotové brýle mají obvykle stejnou dioptrickou hodnotu pro pravé i levé oko a jejich optické středy jsou nastavené univerzálně. Jenže vaše oči nemusí potřebovat stejnou korekci, můžete mít astigmatismus a vaše vzdálenost zornic nemusí odpovídat tomu, jak byly brýle vyrobené. Výsledkem může být méně pohodlné vidění, namáhání očí nebo bolest hlavy. 

U člověka, který má na obou očích podobnou potřebu korekce, nemá významný astigmatismus a používá slabší hotové brýle občas na přečtení etikety nebo jako náhradní pár, mohou svoji práci odvést. Problém je spíš ve chvíli, kdy se stanou jediným řešením na několik let a jejich majitel kvůli nim vůbec neřeší, jestli se se zrakem neděje něco dalšího.

Já bych je proto viděl hlavně jako záložní nebo příležitostné brýle, ne automaticky jako nejlepší řešení pro několik hodin každodenní práce.

Pohled optika: neřeším jen, kolik plusu vám přidat.

Když ke mně přijde člověk se slovy „začínají mi být krátké ruce“, samotné zjištění potřebné dioptrie na čtení je jen část práce.

Zajímá mě, jak vidí do dálky, co nosí za současné brýle, jak daleko drží telefon, jestli pracuje na notebooku nebo velkém monitoru, kolik hodin denně tráví na blízko a jestli chce jedny univerzální brýle, nebo mu nevadí několik různých párů.

Člověk, který si večer půl hodiny přečte knihu, má úplně jiné potřeby než účetní se dvěma monitory, která mezi obrazovkou, klávesnicí a dokumenty přechází osm hodin denně. Přitom oběma můžeme naměřit velmi podobnou hodnotu na čtení.

Právě v tom je podle mě největší rozdíl mezi pouhým „zjištěním plusových dioptrií“ a výběrem brýlí, které budou opravdu fungovat v běžném životě.

Musím si pořizovat nové brýle každého půl roku?

Presbyopie se v průběhu let mění, ale neexistuje jeden přesný harmonogram, podle kterého by každý člověk potřeboval každé dva roky o půl dioptrie víc. Vývoj je individuální a záleží na původních dioptriích i požadavcích na vidění.

Pokud se vám s brýlemi stále dobře čte, nepřibližujete nebo neoddalujete text jen proto, abyste našli ostrou vzdálenost, a při práci nemáte nové potíže, není důvod měnit brýle pouze proto, že mají určité stáří. Pokud naopak začnete text znovu oddalovat nebo vám přestanou vyhovovat pracovní vzdálenosti, je čas nechat korekci zkontrolovat.

Co když vidím na čtení špatně jen jedním okem?

Presbyopie je věkem podmíněný proces, který ovlivňuje schopnost zaostřování obou očí. Pokud ale zaznamenáte výrazný rozdíl mezi pravým a levým okem, náhlou změnu vidění nebo jiné nové potíže, není dobré automaticky všechno přičítat věku.

Stejně tak pokud se vidění změní náhle, objeví se bolest oka, dvojité vidění, záblesky, výrazně více zákalků nebo výpadek části zorného pole, nejde o typický nástup presbyopie a je na místě lékařské vyšetření.

Jak tedy poznám, že už je čas řešit brýle na čtení?

Nejčastěji si všimnete, že text musíte držet dál než dříve, drobná písmena se za horšího světla slévají, při delším čtení se rychleji unavíte nebo začnete na telefonu používat větší písmo. Typické je také to, že problém nepřijde ze dne na den, ale postupně se stává čím dál otravnější.

Nemusíte čekat, až budete držet jídelní lístek přes celý stůl. Pokud vás horší vidění na blízko začne při běžném životě omezovat, nechte si zrak změřit a při měření popište, na jaké vzdálenosti během dne potřebujete dobře vidět. Právě podle toho se dá vybrat řešení, které bude odpovídat vašemu životu, a ne jen vašemu roku narození.

Pokud nevíte, kam na měření vyrazit, může vám pomoci článek Kde si nechat změřit zrak? Oční lékař, nebo optika? a vhodnou optiku ve svém okolí můžete najít také na Mapě očních optik.

Časté otázky

V kolika letech začnu potřebovat brýle na čtení?

Presbyopie se nejčastěji začne projevovat v první polovině čtyřicátých let, ale není to pevná hranice. Někdo si změn všimne dříve a jiný později. Roli hrají také původní dioptrie a způsob, jakým oči používáte.

Zhorší se mi oči, když začnu nosit brýle na čtení?

Ne. Brýle nenutí oko „zlenivět“ a nezrychlují presbyopii. Kompenzují pouze schopnost zaostřování, která s věkem přirozeně klesá.

Můžu si koupit brýle na čtení v drogerii?

Ano, hotové čtecí brýle mohou některým lidem vyhovovat například jako záložní pár. Mají ale stejnou hodnotu pro obě oči a nejsou vyrobené podle vašich individuálních parametrů, takže nejsou vhodné pro každého.

Jak silné brýle na čtení potřebuji?

Sílu nelze spolehlivě určit pouze podle věku. Záleží na vašich dioptriích do dálky, schopnosti zaostřovat a vzdálenosti, na kterou chcete brýle používat.

Jsou brýle na čtení vhodné také na počítač?

Ne vždy. Monitor bývá dál než běžná čtecí vzdálenost, takže brýle určené například na 40 centimetrů nemusí být příjemné na obrazovku vzdálenou 70 centimetrů. V takovém případě mohou dávat smysl jiné jednoohniskové nebo kancelářské brýle.

Musím mít brýle pouze na čtení, nebo můžu mít jedny na všechno?

Pokud potřebujete korekci na více vzdáleností, existují multifokální brýle, které kombinují dálku, střední vzdálenosti a blízko. Záleží na vašich potřebách, dioptriích a na tom, jak chcete brýle během dne používat.