Zpět na magazínBrýlová skla

Multifokální brýle – strašák, nebo zázrak?

Multifokální brýle umožňují vidět na více vzdáleností. Jak fungují, jaká mají omezení, jak dlouho trvá zvykání a na co si dát při výběru pozor?

Znázornění presbyopického vidění bez korekce brýlemi

Zapomněli jste si dnes brýle na čtení? Zvětšete si písmo zde.

Představte si úplně obyčejný den. Ráno sednete do auta, cestou zkontrolujete navigaci, v práci otevřete notebook a během dne několikrát vytáhnete telefon. Jenže zatímco na silnici vidíte se svými brýlemi dobře, text na telefonu už začíná být problém. Tak brýle sundáte, případně nasadíte druhé na čtení. A za chvíli zase zpátky.

Právě v tuhle chvíli přicházejí na řadu multifokální brýle. Jedny brýle, které vám umožní vidět do dálky, na počítač i na blízko. Zní to skoro dokonale. Proč se jich tedy tolik lidí bojí? A proč někteří nedají na multifokály dopustit, zatímco jiní je po několika dnech odloží do šuplíku?

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Multifokální brýle totiž dokážou být skvělým pomocníkem, ale mají svoje pravidla a omezení. A právě o těch bych vám chtěl něco říct.

Proč najednou potřebujeme brýle na více vzdáleností?

Kolem čtyřicátého roku života si většina lidí začne všímat, že čtení drobného textu už není tak pohodlné jako dřív. Telefon postupně putuje dál od očí, večer potřebujeme silnější světlo a někdy máme pocit, že nám výrobci začali schválně tisknout menší písmena.

Ve skutečnosti se nejspíš začíná projevovat presbyopie, tedy přirozený věkem podmíněný pokles schopnosti oka zaostřovat na blízko. Nejde o nemoc. Je to změna, kterou dříve nebo později zažije téměř každý.

ČTĚTE TAKÉ · Brýle Jak poznám, že potřebuji brýle na čtení? První příznaky a možnosti řešení Musíte při čtení oddalovat telefon nebo hledat více světla? Může jít o presbyopii. Vysvětlíme její první příznaky a možnosti, jak znovu pohodlně vidět na blízko.

Pokud už navíc nosíte brýle do dálky, nastává docela zajímavá situace. S brýlemi vidíte dobře dopravní značky, ale hůř se vám čte. Když je sundáte, může být čtení pohodlnější, zvlášť pokud jste krátkozrací. Jenže takhle přece nechcete fungovat celý den.

A právě tady mají multifokální skla velkou výhodu. Dokážou spojit několik potřebných vzdáleností do jednoho páru brýlí. Neznamená to ale, že musí být automaticky nejlepší pro každého.

Znázornění presbyopického vidění bez korekce brýlemi
Takto vypadá presbyopie – vidíte rozmazaný telefon a můžete mít problém i se střední vzdáleností (cedule)

Jak vlastně multifokální brýle fungují?

Na první pohled vypadají jako úplně obyčejná dioptrická skla. Žádná viditelná čára ani oddělené okénko na čtení, které můžete znát ze starších bifokálních brýlí.

Tajemství se skrývá v jejich optické konstrukci.

V horní části multifokálního skla se nachází oblast určená pro vidění do dálky. Když se podíváte přirozeně před sebe, měla by vám umožnit pohodlně sledovat okolí, dopravní značky nebo třeba televizi.

Směrem dolů se dioptrická hodnota postupně mění. Ve střední části najdete oblast pro střední vzdálenosti a ve spodní části oblast pro čtení a další práci na blízko. Přechod mezi jednotlivými hodnotami je plynulý a říká se mu progresivní kanál.

Zjednodušeně řečeno: když se chcete podívat na něco blízko, sklopíte pohled do spodní části skel. Při pohledu do dálky využíváte jejich horní oblast.

Jenže kdyby celé multifokální sklo dokázalo poskytovat stejně široké a ostré vidění na všechny vzdálenosti, pravděpodobně by kolem nich nevznikalo tolik diskusí.

Proč jsou po stranách multifokálních skel rozmazané oblasti?

Tohle považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, které by měl člověk před nákupem multifokálních brýlí vědět.

Plynulá změna dioptrií má totiž svou cenu. V bočních částech progresivního skla vznikají oblasti s nežádoucím astigmatismem a optickým zkreslením. Často se jim říká „mrtvé zóny“, i když to není úplně přesný název. Neznamená to totiž, že přes ně neuvidíte vůbec nic.

Když se přes tyto oblasti podíváte, obraz může být rozmazaný, deformovaný nebo se může zdát, že se okolí při pohybu hlavy lehce pohupuje. Výraznost těchto jevů závisí na konstrukci skla, dioptriích a také na tom, jak jste na tento způsob vidění zvyklí.

Proto je potřeba se naučit multifokální brýle trochu jinak používat. Zatímco s běžnými jednoohniskovými skly často stačí pohybovat očima do stran, s multifokály se někdy vyplatí více natočit také hlavu, abyste se dívali přes vhodnou část skla.

Mozek se na nový způsob vidění může postupně adaptovat. To ale neznamená, že boční zkreslení fyzicky zmizí. Je to vlastnost konstrukce, se kterou se učíte pracovat.

Simulace vidění přes multifokální brýle
„Mrtvé zóny“ při vidění nevmímáte. Stejně jako váš nos. 

Pro koho mohou být multifokální brýle opravdu dobré?

Představte si člověka, který během dne často střídá pohled na různé vzdálenosti. Řídí auto, nakupuje, používá telefon, kontroluje dokumenty a potom se jde třeba projít. Nechce pokaždé hledat jiné brýle a potřebuje mít většinu běžných situací vyřešenou jedním párem.

Přesně tady dávají multifokály velký smysl.

Člověk, který potřebuje korekci do dálky i na blízko, může s vhodně vybranými multifokály získat pohodlné řešení pro velkou část dne. Nemusí neustále střídat brýle a může plynule přecházet mezi různými činnostmi.

Ale pozor, neznamená to, že každý člověk po čtyřicítce potřebuje multifokální skla.

Pokud vidíte do dálky dobře a potřebujete brýle pouze na večerní čtení, mohou vám úplně stačit kvalitní jednoohniskové brýle na blízko. Podobně člověk, který má velmi specifické pracovní nároky, může být spokojenější se specializovanými skly.

Správné řešení se totiž nevybírá podle věku, ale podle toho, jak skutečně používáte oči během dne.

Osm hodin u počítače? Tady bych výběr dobře promyslel.

Tahle situace si zaslouží vlastní kapitolu, protože právě při práci s počítačem se někdy ukáže, že univerzální multifokální brýle nejsou tak univerzální, jak jsme čekali.

Představte si kancelář, dva velké monitory a pracovní stůl plný dokumentů. Na jednom monitoru máte otevřenou tabulku, na druhém e-mail a mezi tím kontrolujete něco na papíře.

S multifokálními skly můžete na monitor vidět ostře, ale oblast určená pro střední vzdálenosti bývá oproti jednoohniskovým nebo kancelářským sklům omezenější. Může se proto stát, že při pohledu na vzdálenější okraj monitoru budete muset častěji otáčet hlavou. Někdo také začne nepřirozeně zvedat bradu, aby našel nejostřejší část skla.

A po několika hodinách už může být takový způsob práce docela nepohodlný.

Právě proto existují kancelářská neboli pracovní brýlová skla, která poskytují větší prostor pro vidění na blízko a střední vzdálenosti. Výměnou za to ale obvykle nejsou určená pro běžné vidění do dálky, například při řízení.

ČTĚTE TAKÉ · Brýlová skla Brýlová skla? Milion možností? Jednoohnisková, multifokální, ztenčená nebo samozabarvovací skla? Vysvětlíme, podle čeho se v nabídce orientovat a za které úpravy má smysl připlácet.

Znamená to, že multifokály na počítač nepatří? Vůbec ne. Pokud na monitor koukáte jen občas, mohou vám bez problémů vyhovovat. Pokud ale sedíte u počítače osm hodin denně, stojí za to probrat i jiné možnosti.

Někdy jsou prostě dvoje správně vybrané brýle pohodlnější než jedny, od kterých očekáváte úplně všechno.

Proč si někdo zvykne za pár dní a jiný s multifokály bojuje?

Na tuto otázku neexistuje jedna univerzální odpověď.

Někdo si nasadí první multifokální brýle, několik hodin trochu hledá správnou polohu hlavy a za pár dní už je používá téměř automaticky. Jinému může adaptace trvat několik týdnů. A jsou i lidé, kterým konkrétní typ multifokálních skel jednoduše nevyhovuje.

Při prvním nasazení můžete mít pocit, že se podlaha lehce pohybuje, že při pohledu do stran obraz není úplně přirozený nebo že hledáte správné místo pro čtení. Tyto projevy mohou při zvykání postupně slábnout.

Pomáhá používat nové brýle pravidelně v bezpečném a známém prostředí. Nejprve si vyzkoušejte pohled do dálky, potom na předměty ve střední vzdálenosti a nakonec třeba na knihu nebo telefon. Postupně zjistíte, kterou část skla při různých činnostech využívat.

Zvláštní opatrnost bych doporučil při chůzi ze schodů. Pokud sklopíte pouze oči a díváte se na schody přes spodní čtecí oblast, může být obraz rozmazaný nebo zkreslený. Je potřeba přizpůsobit polohu hlavy tak, abyste se dívali přes oblast určenou pro vzdálenější vidění.

A ještě jedna důležitá věc: nezvykání není něco, co musíte za každou cenu přetrpět. Pokud máte výrazné závratě, nejistotu při chůzi nebo dlouhodobé bolesti hlavy, nenuťte se brýle používat za každou cenu. Vraťte se do optiky a nechte je zkontrolovat.

Za volant bych s novými multifokály sedal až ve chvíli, kdy s nimi vidíte spolehlivě a jste na jejich používání dostatečně zvyklí.

Multifokální sklo od výrobcebrýlových skel ZEISS
Další ukázka vidění přes multifokály. Konkrétně od výrobce brýlových skel ZEISS. Obrázek je z webu ZEISS.com

Správná centrace může rozhodnout o tom, jestli budete spokojení.

Teď se dostáváme k části, o které se při výběru multifokálních brýlí někdy mluví překvapivě málo.

U jednoohniskových brýlí je správná centrace samozřejmě také důležitá. U multifokálních skel ale musíme navíc přesně určit, kde budou jednotlivé části progresivního skla umístěné vzhledem k vašim očím a poloze obruby.

Proto nestačí pouze znát dioptrie a vzdálenost zornic.

Důležitá je také výška usazení skel, tvar a poloha obruby na obličeji, vzdálenost skel od očí a jejich sklon. Záleží také na konkrétní konstrukci multifokálního skla a na parametrech, které výrobce pro správné zhotovení požaduje.

Představte si, že se vám během měření obruba sesune o několik milimetrů níž než při běžném nošení. Najednou se může změnit poloha oblastí, přes které se budete později dívat. A to už může být při používání multifokálních brýlí docela nepříjemné.

Proto bych při jejich výběru rozhodně nepodceňoval ani samotnou obrubu. Musí dobře sedět, držet ve stabilní poloze a poskytovat dostatek prostoru pro zvolenou konstrukci skel.

Multifokální brýle se totiž nevybírají jen podle toho, jak hezky vypadají ve vitríně. Obruba a brýlová skla musí fungovat společně.

Jsou dražší multifokální skla automaticky lepší?

Tady bych byl opatrný s jednoduchou odpovědí.

Výrobci nabízejí různé konstrukce progresivních skel, od základních až po pokročilé individualizované varianty. Liší se způsobem rozložení dioptrických hodnot, šířkou funkčních oblastí, možnostmi přizpůsobení a dalšími parametry.

Pokročilejší konstrukce může přinést pohodlnější používání nebo širší užitečné zorné oblasti. To ale neznamená, že nejdražší sklo bude automaticky nejlepší volbou pro každého.

Pokud používáte brýle především při procházkách, řízení a běžných činnostech, můžete mít jiné nároky než člověk, který během dne často střídá velmi krátké a střední vzdálenosti.

Důležitou roli hraje také potřebná přídavná dioptrická hodnota na blízko, tedy adice. S jejím zvyšováním bývá optická konstrukce náročnější a omezení v periferních oblastech mohou být výraznější.

Proto bych se před objednáním neptal pouze na cenu, ale především na to, co konkrétně mi dražší konstrukce přinese a jestli její vlastnosti skutečně využiji.

Porovnání multifokálních skel od firmy ZEISS
Porovnání progresivních kanálů od výrobce skel ZEISS. Z levé strany od základního až po pokročilé sklo.

A co když přes multifokální brýle pořád nevidím dobře?

Tohle je důležité. Pokud jste si pořídili nové multifokální brýle a něco vám na nich nesedí, neznamená to automaticky, že multifokály nejsou nic pro vás.

Důvodů může být několik. Může se jednat o nepřesnou centraci, nevhodně nastavenou obrubu, změnu korekce nebo zvolenou konstrukci skel, která neodpovídá vašim potřebám.

Někdy je problém dokonce mnohem jednodušší. Obruba na obličeji sedí jinak než při měření a potřebuje pouze odborně upravit.

Pokud se vám například při čtení daří najít ostrý obraz jen tehdy, když brýle výrazně posunete po nose, je to informace, kterou by měl optik znát. Stejně tak pokud vidíte dobře na dálku, ale oblast pro monitor nemůžete pohodlně najít.

Takové potíže mají smysl řešit konkrétně. V optice by měli zkontrolovat korekci, parametry skel, jejich usazení a způsob, jak brýle používáte.

Dát novým brýlím přiměřený čas na adaptaci je rozumné. Ale čekat několik měsíců s tím, že se výrazný problém snad sám vyřeší, už za rozumné nepovažuji.

Pohled optika: multifokály bych neprodával každému.

Kdybych měl z celého článku vypíchnout jedinou věc, bylo by to právě tohle.

Multifokální brýle mohou být skvělé, ale neměly by být automatickou odpovědí na každé horší vidění na blízko.

Při výběru mě zajímá mnohem víc než jen dioptrický předpis. Potřebuji vědět, co člověk během dne dělá. Jestli řídí, kolik času tráví u počítače, jak daleko má monitor, jestli pracuje s drobnými předměty nebo jestli většinu dne střídá pohled mezi telefonem a okolím.

Automechanik, který často pracuje nad hlavou nebo pod autem, má úplně jiné požadavky než člověk, který většinu dne chodí po městě, řídí a občas si něco přečte. Přitom oba mohou mít velmi podobné dioptrie.

A oba mohou potřebovat úplně jiné brýle.

Právě proto si myslím, že u multifokálních brýlí není nejdůležitější prodat co nejpokročilejší sklo. Mnohem důležitější je vysvětlit jeho možnosti, omezení a společně vybrat takové řešení, které bude opravdu fungovat v běžném životě.

Dobře vybrané multifokální brýle vám mohou výrazně usnadnit každodenní fungování. Špatně zvolené naopak dokážou zbytečně znechutit technologii, se kterou byste za jiných okolností mohli být spokojení.

Takže strašák, nebo zázrak?

Za mě ani jedno.

Multifokální brýle jsou promyšlené optické řešení, které dokáže spojit vidění na několik vzdáleností do jednoho páru. Mají svoje výhody, ale také omezení, která by měl člověk znát ještě před objednáním.

Nejsou určené pro každého a ani ty nejdražší automaticky nevyřeší všechny situace. Pokud však odpovídají vašim potřebám, jsou správně vyrobené a dobře usazené, mohou být velmi pohodlným společníkem při každodenním nošení.

A pokud si nejste jistí, jestli jsou právě multifokály pro vás správnou volbou, nejlepší je probrat své návyky a očekávání s odborníkem ještě před jejich objednáním.

Optiku ve svém okolí si můžete vyhledat také na Mapě očních optik.

Časté otázky o multifokálních brýlích

Jak dlouho trvá, než si na multifokální brýle zvyknu?

Zvykání je individuální. Někteří lidé si na nový způsob vidění zvyknou během několika dní, jiným to trvá několik týdnů. Pokud výrazné potíže přetrvávají, má smysl nechat brýle zkontrolovat a nespoléhat pouze na další čekání.

Můžu s multifokálními brýlemi řídit auto?

Ano, vhodně zhotovené multifokální brýle lze používat při řízení. Důležité je správné vidění do dálky i bezpečné ovládání pohledu na přístrojovou desku. Pokud jsou brýle nové, nejprve si na ně zvykněte v bezpečném prostředí.

Proč se mi s multifokálními brýlemi houpe podlaha?

Příčinou může být periferní zkreslení obrazu při pohybu hlavy nebo očí. U nových multifokálních brýlí může jít o přechodný adaptační projev. Výrazné nebo dlouhodobé potíže ale vyžadují kontrolu korekce a usazení brýlí.

Jsou multifokální brýle vhodné pro práci na počítači?

Mohou být, ale při několikahodinové práci s monitorem často stojí za zvážení také kancelářská nebo jednoohnisková pracovní skla. Ta mohou poskytnout větší pohodlnou oblast vidění na pracovní vzdálenost.

Je lepší koupit levnější, nebo dražší multifokální skla?

Záleží na konkrétní konstrukci a vašich potřebách. Vyšší cena může znamenat pokročilejší možnosti přizpůsobení a vhodnější rozložení funkčních oblastí, ale nejlepší volba nemusí být automaticky nejdražší.

Text: Ondra | oční optik

Komentáře

Načítání komentářů…