Brýlová skla? Milion možností?

Vyberete si novou obrubu, podíváte se do zrcadla a říkáte si, že to nejtěžší máte za sebou. Pak ale přijde otázka: „A jaká chcete skla?“ Najednou slyšíte jednoohnisková, ztenčená, asférická, multifokální, kancelářská, antireflexní, samozabarvovací, polarizační a možná ještě několik názvů technologií konkrétního výrobce.

Pokud se v tu chvíli trochu ztratíte, vůbec se vám nedivím. Brýlových skel existuje opravdu velké množství, ale dobrou zprávou je, že většinu možností vůbec nepotřebujete řešit. Správný výběr totiž nezačíná otázkou, jaké sklo je nejlepší, ale mnohem jednodušeji: Na co budou tyhle brýle sloužit?

Jiné sklo potřebuje člověk, který si nasadí brýle pouze na řízení. Jiné někdo, kdo osm hodin denně střídá notebook, monitor a telefon. A jiné člověk, který chce mít jedny brýle od rána do večera a vidět s nimi na všechny vzdálenosti.

Pojďme si proto jednotlivé možnosti projít tak, abyste při příští návštěvě optiky věděli, o čem je řeč.

Nejdřív neřešte sklo. Řekněte, jak žijete.

Při výběru brýlových skel je pro optika nebo optometristu velmi důležitá informace, co během dne děláte a na jaké vzdálenosti potřebujete dobře vidět. Samotný předpis s dioptriemi totiž ještě neříká, jestli trávíte celý den za volantem, pracujete na dvou velkých monitorech nebo většinu času opravujete hodinky třicet centimetrů od obličeje.

Proto bych při výběru nových brýlí klidně popsal běžný pracovní den. Kolik hodin sedíte u počítače, jestli často řídíte, zda čtete hlavně z telefonu, jestli potřebujete vidět na zákazníka dva metry před sebou nebo třeba střídáte práci v kanceláři s pohybem venku.

Právě z těchto informací se začne poměrně rychle rýsovat, jaký typ skla pro vás dává smysl.

Jednoohnisková skla: nejjednodušší neznamená horší.

Jednoohnisková skla jsou určena pro jednu základní oblast vidění. Mohou to být například brýle na dálku, na čtení nebo na konkrétní pracovní vzdálenost. Korigují krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus a pro velkou část nositelů brýlí jsou přesně tím řešením, které potřebují.

Pokud jste například krátkozrací a potřebujete brýle hlavně na řízení, televizi a běžný pohyb venku, jednoohnisková skla na dálku mohou být úplně dostačující. Stejně tak může člověk s presbyopií používat samostatné jednoohniskové brýle pouze na čtení. Důležité ale je, že ani u jednoohniskových skel nekončí výběr větou „vezmu obyčejná“. Pořád se řeší materiál, tloušťka, konstrukce skla, povrchové úpravy a také to, do jaké obruby bude sklo zabroušené.

A právě tady může výběr obruby udělat překvapivě velký rozdíl.

Máte vysoké dioptrie? Nejdřív se podívejte na obrubu.

Často se řeší hlavně ztenčení brýlových skel, ale samotná obruba dokáže jejich výslednou tloušťku ovlivnit možná víc, než byste čekali.

U minusových dioptrií bývá sklo tenčí uprostřed a postupně sílí směrem k okrajům. Pokud tedy máte vyšší krátkozrakost a vyberete si obrovskou obrubu, bude potřeba využít i vzdálenější a silnější část skla. Menší obruba, která je navíc vhodně usazená vůči vašim očím, může výslednou tloušťku výrazně zmenšit ještě před tím, než začneme řešit samotný materiál.

U plusových dioptrií je situace opačná. Sklo je nejsilnější ve středu a směrem k okrajům se ztenčuje. I tady ale správná velikost a tvar obruby hrají důležitou roli.

Proto pokud máte vyšší dioptrie, doporučuji vybírat obrubu společně s optikem a s ohledem na budoucí skla. Obruba může vypadat fantasticky na stojanu, ale po zabroušení silnějších čoček už výsledek nemusí být úplně takový, jaký jste si představovali.

Tomuto tématu se věnuji také v článku Na co si dát pozor při výběru brýlí?

Co znamená ztenčení 1.6, 1.67 nebo 1.74?

Tohle je jedna z nejčastějších věcí, se kterou se při výběru skel setkáte. Optik vám nabídne například materiál s indexem 1.5, 1.6, 1.67 nebo 1.74 a velmi rychle to začne připomínat výběr motorového oleje.

Číslo označuje index lomu materiálu. Velmi zjednodušeně platí, že materiál s vyšším indexem dokáže potřebnou optickou mohutnost vytvořit v menším množství materiálu, a sklo proto může být tenčí.

To ale neznamená, že by každý měl automaticky zvolit nejvyšší možné číslo. U malých dioptrií může být rozdíl v tloušťce minimální, zatímco cena už minimální být nemusí. Na výslednou tloušťku navíc působí vaše dioptrie, cylindr, velikost obruby, její tvar, vzdálenost očí, konstrukce skla a způsob jeho zabroušení. Proto bych ztenčení nevybíral podle pravidla „nejvyšší číslo je nejlepší“. Smyslem je najít rozumnou kombinaci tloušťky, optických vlastností, hmotnosti, odolnosti a ceny pro vaše konkrétní brýle.

Pokud máte například -1,00 dioptrie v malé obrubě, pravděpodobně není nutné honit každý desetinný bod indexu. Pokud máte -8,00 v poměrně velké obrubě, je diskuse o materiálu a konstrukci skla naopak velmi důležitá.

Materiál skla není jen otázka tloušťky.

Dnes se u dioptrických brýlí nejčastěji setkáte s plastovými materiály. Existují ale různé druhy plastů s rozdílným indexem lomu, hmotností, pružností a odolností.

Při sportu, u dětských brýlí nebo u určitých typů obrub může být například důležitější zvýšená odolnost materiálu proti nárazu než maximální ztenčení. U vrtaných brýlí, kde drží stranice a nosník přímo ve skle, se zase hodí materiál, který dobře snáší mechanické namáhání.

Minerální, tedy skutečně skleněné čočky, se dnes používají méně než dříve. Mají své vlastnosti a mohou být zajímavé v některých specifických situacích, ale jsou těžší a při rozbití se nechovají stejně bezpečně jako moderní plastové materiály.

Proto se nedivte, když se vás optik před výběrem materiálu začne ptát, jestli s brýlemi sportujete, pracujete v dílně nebo máte tendenci si na ně pravidelně sedat. I to může být důležitější než číslo napsané na ceníku.

Brýle na čtení nejsou automaticky brýle na počítač.

Tohle je věc, která dokáže při každodenní práci udělat velký rozdíl. Čtecí vzdálenost může být například kolem 35 až 40 centimetrů, zatímco monitor máte 60, 70 nebo klidně 80 centimetrů od očí. Brýle vypočítané pouze na krátkou čtecí vzdálenost proto nemusí být na monitor příjemné. Pokud používáte jednoohniskové brýle na práci, je dobré optometristovi říct, na jakou konkrétní vzdálenost pracujete. Klidně si ji doma před návštěvou optiky změřte. U pracovních brýlí může být rozdíl mezi čtyřiceti a sedmdesáti centimetry velmi podstatný.

Pokud potřebujete pohodlně střídat více blízkých vzdáleností, dostáváme se k další kategorii skel.

Kancelářská skla: když čtení nestačí a multifokály nejsou na celý pracovní den ideální.

Kancelářská, pracovní nebo také office skla jsou určena hlavně pro vidění na blízko a střední vzdálenosti. Podle konkrétní konstrukce můžete pohodlně vidět například na dokumenty na stole, telefon, monitor a část prostoru před sebou.

Jejich velkou výhodou je, že pro pracovní vzdálenosti mohou nabídnout širší použitelné oblasti než univerzální multifokální skla. Člověk, který tráví osm hodin denně před velkým monitorem, tak nemusí neustále hledat správnou část relativně úzkého koridoru multifokálu. Má to ale jednu důležitou podmínku. Kancelářská skla nejsou klasické brýle na dálku. Podle typu mohou umožnit vidění třeba přes kancelář nebo místnost, ale nejsou určená jako univerzální brýle pro běžné používání venku nebo řízení.

Proto mohou být skvělým doplňkem k hlavním brýlím, pokud je velká část vašeho dne spojená s počítačem a prací na blízko.

Bifokální skla ještě nezmizela.

Bifokální sklo poznáte poměrně jednoduše. Ve spodní části má viditelný segment určený pro čtení, zatímco horní část slouží pro vidění do dálky.

Má tedy dvě jasně oddělené oblasti. Výhodou je poměrně velká a stabilní oblast do dálky i na čtení, nevýhodou je chybějící plynulý přechod mezi nimi a většinou také horší řešení středních vzdáleností. Přechod mezi dálkou a blízkem je navíc skokový a segment je na skle vidět.

Bifokální skla ale rozhodně nejsou něco, co by se muselo za každou cenu „modernizovat“. Někomu jejich způsob vidění vyhovuje a pokud je na ně dlouhodobě zvyklý, může mít dobrý důvod u nich zůstat. Bifokály patří spolu s progresivními skly mezi víceohniskové způsoby korekce presbyopie.

Multifokální skla: jedny brýle na více vzdáleností.

Multifokální neboli progresivní skla řeší stejný problém jiným způsobem. V horní části najdete oblast pro dálku, směrem dolů se dioptrická hodnota postupně mění přes střední vzdálenosti až k oblasti pro čtení. Přechod není viditelný a brýle tak na první pohled vypadají jako běžné jednoohniskové.

Velkou výhodou je možnost používat jedny brýle pro běžný život. Můžete řídit, podívat se na palubní desku, přijít do obchodu, přečíst cenu na regálu a potom se podívat na telefon.

Multifokální sklo ale není několik obrovských jednoohniskových skel slepených dohromady. Jednotlivé oblasti mají určitou velikost a po stranách vznikají optická omezení. Konstrukce skla, přesnost měření, usazení obruby a vaše zrakové návyky proto hrají větší roli než u jednoduchých jednoohniskových brýlí. Právě tady už může mít smysl řešit rozdíly mezi základními a individuálněji navrženými konstrukcemi. Ne proto, že nejdražší sklo automaticky vidí za vás, ale protože sofistikovanější návrh může lépe využít prostor konkrétní obruby a zohlednit více parametrů jejího usazení.

Multifokálům jsem věnoval celý samostatný článek Multifokální brýle – strašák, nebo zázrak?, kde podrobněji rozebírám i zvykání a to, co od nich reálně očekávat.

Antireflex není jen barevný odlesk na skle.

Jakmile máte vybraný typ a materiál skla, přichází na řadu povrchové úpravy. Nejběžnější z nich je antireflex.

Bez antireflexní úpravy se část světla od povrchů brýlového skla odráží. Antireflex tyto odrazy omezuje, díky čemuž je sklo průhlednější a odlesky méně rušivé. Kvalitnější povrchové úpravy navíc často kombinují více vlastností, například tvrdicí, hydrofobní a oleofobní vrstvy, které mohou zlepšit odolnost povrchu a usnadnit čištění.

Pořád je ale důležité pamatovat na jednu věc: odolnější proti poškrábání neznamená nepoškrabatelné. Ani nejdražší povrchová úprava nebude dlouhodobě nadšená, pokud budete brýle každý den čistit nasucho do trička.

Pokud chcete antireflexu rozumět podrobněji, doporučuji článek Co je to vlastně ten antireflex? A proč o něm optik vždycky mluví?

A co filtr modrého světla?

U některých skel můžete narazit také na technologii omezující určitou část krátkovlnného modrého světla. Tady bych ale automaticky nepovažoval filtr modrého světla za nutnou součást každých brýlí na počítač.

Pokud vás po celém dni před monitorem bolí oči, je důležitější řešit správnou korekci, pracovní vzdálenost, velikost textu, suchost očí, odlesky a pracovní návyky. Filtr modrého světla sám o sobě není univerzální řešení digitální únavy očí.

Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v článku 8 hodin u monitoru? Modré světlo, únava očí a co opravdu pomáhá.

Samozabarvovací skla: sluneční brýle, které máte pořád s sebou.

Pokud často přecházíte mezi interiérem a venkem, mohou dávat smysl fotochromatická neboli samozabarvovací skla. V závislosti na světelných podmínkách mění své zabarvení a po návratu dovnitř se opět zesvětlí.

Je ale dobré vědět, že nejde o naprosto stejné řešení jako klasické sluneční brýle. Reakce závisí na konkrétní technologii, teplotě i okolních podmínkách a běžná fotochromatická skla se mohou v autě chovat jinak, protože čelní sklo automobilu blokuje velkou část UV záření, které některé fotochromatické technologie potřebují k aktivaci.

Pokud vás samozabarvovací skla zajímají, tomuto tématu se vyplatí věnovat samostatně. Na blogu najdete kompletního průvodce samozabarvovacími skly, včetně barev, používání v autě a toho, co od nich očekávat.

Chcete skutečné sluneční brýle? Řeší se i polarizace.

Dioptrické sklo může být samozřejmě vyrobené také jako klasické sluneční. Můžete řešit intenzitu a barvu zabarvení, případně přechodové zabarvení nebo polarizaci.

Polarizační filtr omezuje určitou část odraženého světla a dokáže být velmi příjemný například při řízení, u vody nebo na sněhu, kde vás trápí silné odlesky od vodorovných ploch. Není ale nutné, aby ho měl každý. U některých displejů může polarizace například měnit jejich čitelnost podle úhlu, pod kterým se na ně díváte.

Tady bych se opět rozhodoval podle toho, kde budou brýle skutečně používané, a ne podle toho, který štítek zní technologicky nejlépe.

Dražší sklo není automaticky správnější sklo.

Ceník brýlových skel může být někdy docela děsivý. U stejné dioptrie můžete mít několik variant od základního skla až po výrazně dražší individuální konstrukci.

Rozdíly mezi nimi mohou být skutečné, ale jejich význam není pro každého stejný.

Člověk s malou dioptrií, klasickou obrubou a jednoohniskovými brýlemi na běžné nošení nemusí využít to samé jako člověk s vysokými dioptriemi nebo někdo, kdo nosí progresivní brýle od rána do večera a střídá během dne deset různých pracovních vzdáleností.

Proto bych se při výběru neptal pouze: „Které sklo je nejlepší?“ Mnohem užitečnější otázka je: „Co mi tato dražší varianta konkrétně přinese oproti té levnější?“

Dobrý optik by vám měl být schopný rozdíl vysvětlit tak, abyste mu rozuměli. Nemusíte znát obchodní názvy technologií ani přesný výrobní proces. Potřebujete vědět, jestli získáváte širší oblast vidění, tenčí sklo, lepší povrchovou úpravu, vhodnější materiál nebo třeba individuálnější konstrukci.

Pohled optika: nejlepší sklo je to, které odpovídá vašemu dni.

Za roky v optice jsem se naučil jednu věc: neexistuje jedno nejlepší brýlové sklo pro všechny.

Můžu před sebe postavit dva zákazníky se skoro stejnými dioptriemi a každému doporučit něco jiného. Jeden je řidič, druhý grafik. Jeden chce co nejlehčí brýle, druhý potřebuje odolné sklo do práce. Jeden sundává brýle jen před spaním a druhý je vytáhne jednou denně na čtení menu. Proto mi při výběru dává větší smysl nejdřív poslouchat a až potom otevírat ceník skel.

A stejný přístup doporučuji i vám. Při návštěvě optiky řekněte, kde vás současné brýle omezují, co s nimi během dne děláte a co byste od nových chtěli změnit. Pokud máte staré brýle, vezměte je s sebou. Optik z nich může zjistit nejen původní dioptrie, ale také typ skel a někdy i to, na co jste dlouhodobě zvyklí.

Co bych chtěl vědět před objednáním nových skel?

Pokud vám optik nabídne několik variant a vy si nejste jistí, klidně se zeptejte na pět jednoduchých věcí:

1. Na jaké vzdálenosti budou tato skla fungovat a kde už budou mít omezení?
2. Proč mi doporučujete právě tento materiál nebo ztenčení?
3. Co získám dražší variantou oproti levnější?
4. Jakou povrchovou úpravu sklo má a jak se o ni správně starat?
5. Je tato kombinace vhodná právě do obruby, kterou jsem si vybral?

Pokud těm odpovědím rozumíte, pravděpodobně už máte pro rozhodnutí mnohem více informací než po přečtení deseti názvů technologií v ceníku.

Brýlové sklo a obruba musí fungovat jako jeden celek.

Někdy věnujeme dvacet minut výběru obruby a dvě minuty výběru skel. Přitom právě přes skla se budete následující roky dívat několik tisíc hodin.

Neznamená to, že musíte vždy kupovat nejdražší variantu. Znamená to jen, že stojí za to věnovat výběru skel stejnou pozornost jako tomu, jestli vám obruba ladí s účesem.

Správné sklo by mělo odpovídat vašim dioptriím, způsobu používání brýlí, vybrané obrubě a také vašemu rozpočtu. U někoho je nejlepším řešením kvalitní jednoohniskové sklo se základním antireflexem. Jiný využije ztenčený materiál, pracovní skla nebo individuálně navržený multifokál.

A právě v tom je práce dobrého optika. Neměl by vás zahltit milionem možností, ale pomoci z nich vybrat těch několik, které dávají smysl právě vám.

Pokud svoji optiku ještě nemáte, můžete si podle lokality a nabízených služeb vybrat na Mapě očních optik.

Časté otázky

Jaká brýlová skla jsou nejlepší?

Univerzálně nejlepší sklo neexistuje. Záleží na dioptriích, způsobu používání brýlí, zvolené obrubě, pracovních vzdálenostech i rozpočtu. Pro někoho je ideální jednoduché jednoohniskové sklo, jiný využije multifokální nebo kancelářskou konstrukci.

Vyplatí se ztenčená skla?

U vyšších dioptrií často ano, ale vždy záleží také na velikosti a tvaru obruby. U nízkých dioptrií může být rozdíl mezi jednotlivými indexy velmi malý. Proto má smysl nechat si doporučit ztenčení až podle konkrétního předpisu a vybrané obruby.

Je antireflex opravdu potřeba?

Antireflex omezuje odrazy na povrchu brýlového skla a u většiny běžných dioptrických brýlí může zlepšit komfort i vzhled skel. Jednotlivé úpravy se ale liší svou konstrukcí, odolností a dalšími vlastnostmi.

Jaký je rozdíl mezi multifokálními a kancelářskými skly?

Multifokální skla jsou navržená pro vidění od dálky přes střední vzdálenosti až na blízko a mohou sloužit jako univerzální brýle. Kancelářská skla se soustředí hlavně na blízké a střední vzdálenosti, díky čemuž mohou při práci nabídnout větší komfort, ale nejsou určená jako plnohodnotná korekce do dálky.

Jsou dražší brýlová skla vždy lepší?

Dražší sklo může mít pokročilejší konstrukci, povrchovou úpravu, materiál nebo větší míru individualizace. To ale neznamená, že tyto vlastnosti využije každý nositel. Důležité je vědět, jaký konkrétní přínos vyšší cena přinese právě u vašich dioptrií a způsobu používání brýlí.

Může výběr obruby ovlivnit tloušťku skel?

Ano, velmi výrazně. U vyšších dioptrií může vhodně zvolená velikost a tvar obruby pomoci omezit výslednou tloušťku a hmotnost skel. Proto je dobré vybírat obrubu s ohledem na dioptrický předpis, ne pouze podle vzhledu.