Ray-Ban Aviator: Jak se brýle vojenských pilotů staly módní legendou
Od vojenských pilotů přes Top Gun až po převzetí značky skupinou Luxottica. Příběh Ray-Ban Aviator, jejich charakteristického designu a toho, komu tyhle ikonické brýle skutečně sednou.

Zapomněli jste si dnes brýle na čtení? Zvětšete si písmo zde.
Stačí tenká kovová obruba, dvojitý nosník a charakteristická kapkovitá skla. Ray-Ban Aviator poznáte i bez loga. Dnes jsou symbolem filmových hrdinů, hudebníků a nenuceného stylu, ale původně neměly s módou skoro nic společného. Vznikly proto, aby pomáhaly pilotům zvládat ostré slunce ve vzduchu. A jejich příběh je zajímavý i tím, že značka, kterou si spojujeme s Amerikou, už dlouho patří italským majitelům.
Na Aviatorech je zvláštní, jak málo se jejich základní podoba změnila. V době, kdy se brýlové trendy střídají každou sezonu, stále funguje silueta stará téměř devadesát let. Jenže samotný tvar není všechno. Abychom pochopili, proč se tyto brýle staly takovou ikonou, musíme se vrátit do doby, kdy se letectví teprve proměňovalo v moderní způsob dopravy i vojenskou sílu.
Nejdřív piloti, teprve potom módní ikona
Příběh začíná u americké optické společnosti Bausch & Lomb. Ve třicátých letech pracovala na slunečních brýlích určených pilotům, kteří se při letu museli vyrovnávat s intenzivním světlem a nepříjemným oslněním. Bausch & Lomb uvádí první pilotní brýle Ray-Ban už v roce 1936, zatímco samotný model Aviator se běžně datuje do roku 1937. Právě tento rok je dodnes pevně spojený se vznikem značky.
Je dobré si uvědomit, že tehdejší zadání bylo úplně jiné než dnes. Nikdo neřešil, jestli budou brýle ladit s koženou bundou nebo jak budou vypadat na fotografii. Důležité bylo, aby pilot mohl pohodlně sledovat oblohu, přístroje i prostor kolem sebe, aniž by ho zbytečně rozptylovalo ostré slunce. Z funkční pomůcky se postupně staly brýle pro běžné nošení a až později také módní symbol.
V tom je mimochodem jedna z nejzajímavějších vlastností dobrého designu. Věci, které vzniknou kvůli konkrétnímu praktickému problému, někdy nakonec zestárnou mnohem lépe než ty, které mají pouze upoutat pozornost.

Proč vypadají právě takhle?
Typický tvar Aviatorů se často označuje jako kapkovitý. Očnice jsou široké v horní části a směrem dolů se zužují. Nejde jen o vizuální podpis značky. Poměrně velká plocha skel pomáhá krýt oči před slunečním zářením i v oblasti pod přímým pohledem, zatímco tenká kovová obruba nechává samotný tvar skel vyniknout.
Dalším poznávacím znamením je dvojitý nosník. Horní příčka propojuje očnice a spolu s klasickým nosníkem vytváří konstrukci, kterou si dnes s pilotkami automaticky spojujeme. Kovové stranice a nastavitelná nosní sedýlka pak umožňují určitý rozsah seřízení. Zní to samozřejmě, ale právě kombinace výrazné siluety a poměrně subtilní obruby je důvod, proč Aviatory vypadají úplně jinak než masivní acetátové modely typu MOSCOT Lemtosh.
To ale neznamená, že velká skla automaticky zajistí nejlepší ochranu ze všech slunečních brýlí. Záleží také na tom, jak blízko obličeje sedí, kolik světla proniká ze stran a jaké vlastnosti mají samotné čočky. U některých lidí mohou být sportovní, více zakřivené brýle pro určité aktivity praktičtější.

Zelená skla G-15 nejsou jen hezká barva
Klasické Aviatory si většina lidí představí se zlatou obrubou a zelenými skly. Označení G-15 je s historií Ray-Banu úzce spojené. Zelené zabarvení pomáhá tlumit intenzitu světla a přitom zachovává poměrně přirozené vnímání barev. Právě spojení funkce a charakteristického vzhledu patří k důvodům, proč se tato kombinace stala tak známou.
U slunečních brýlí se ale vyplatí rozlišovat několik věcí, které lidé často házejí do jednoho pytle. Barva skel sama o sobě nevypovídá o kvalitě UV ochrany a tmavší čočky nejsou automaticky bezpečnější. Ochrana před UV zářením je vlastnost materiálu a jeho úprav, nikoliv jen odstínu, který vidíme na první pohled.
Stejně tak neplatí, že každé zelené sklo G-15 musí být polarizační. Ray-Ban nabízí klasické i polarizační varianty. Polarizace může výrazně omezit některé nepříjemné odrazy světla, například od vodorovných ploch, ale není totéž co UV filtr. Při výběru slunečních brýlí proto dává větší smysl zajímat se o konkrétní provedení než jen o slavný název na stranici.
Z kokpitu do Hollywoodu
Brýle spojené s piloty si postupně našly cestu i mimo letectví. Nosili je lidé, kteří s armádou neměli nic společného, a jejich vzhled začal znamenat něco docela jiného než původně. Místo ryze praktické výbavy se z nich stal doplněk, který uměl působit sebevědomě, uvolněně a trochu rebelsky.
Definitivně se Aviatory zapsaly do populární kultury v roce 1986, kdy přišel do kin film Top Gun. Tom Cruise jako Pete „Maverick“ Mitchell v nich vytvořil obraz, který od té doby patří k nejznámějším filmovým spojením s konkrétními brýlemi. Podle dobového ohlédnutí časopisu TIME následoval po uvedení filmu výrazný nárůst prodeje Aviatorů. Hollywood tehdy připomněl celému světu, že design z třicátých let může stále působit současně.
Je docela příznačné, že Tom Cruise pomohl proslavit také jiný model Ray-Banu. Ve filmu Risky Business z roku 1983 nosil Wayfarery. Právě tyhle dvě obruby přitom ukazují, jak odlišné tváře může mít jedna značka. Wayfarer je výrazný a plastový, Aviator subtilní a kovový. Oba modely ale dávno překročily hranice obyčejného módního doplňku.
Americká legenda, kterou koupila italská Luxottica
Při pohledu na historii Ray-Banu by se mohlo zdát, že jde dodnes o typickou americkou značku. Její kořeny jsou skutečně americké, ale vlastní příběh dostal zásadní pokračování v roce 1999. Tehdy společnost Bausch & Lomb prodala svou divizi slunečních brýlí italské skupině Luxottica. Součástí obchodu byl nejen Ray-Ban, ale také další značky v tehdejším portfoliu, například Revo, Arnette a Killer Loop.
Pro Ray-Ban to nebyla jen změna jména na firemních dokumentech. Luxottica začala značku znovu budovat a výrazněji ji směřovala do prémiového segmentu. Postupně také integrovala výrobu a distribuci do vlastní struktury. Původní americký příběh tak zůstal důležitou součástí identity Ray-Banu, zatímco za jeho dalším rozvojem už stála italská skupina.
Zajímavé je to i z pohledu zákazníka. Když dnes držíte v ruce Aviatory, kupujete si brýle se skutečně dlouhou designovou historií, nikoliv výrobek od stejné společnosti, která je ve třicátých letech vytvořila. A příběh vlastnictví pokračoval dál. V roce 2018 se Luxottica spojila s francouzskou skupinou Essilor a vznikla EssilorLuxottica, pod kterou Ray-Ban patří dnes.
Nic z toho samo o sobě neříká, jestli jsou současné brýle lepší, nebo horší než starší modely z období Bausch & Lomb. Tak jednoduché srovnání by nebylo fér. Změnily se výrobní procesy, dostupné varianty i celý trh s brýlemi. Slavný původ je součást příběhu, ne automatická záruka kvality každého jednotlivého kusu.
Stejná silueta, mnohem víc možností
Základní vzhled modelu Aviator Classic zůstal snadno rozpoznatelný, dnešní nabídka je ale mnohem širší než jediná kombinace zlaté obruby a zelených skel. Existují různé velikosti, barvy kovu, odstíny skel i polarizační provedení. Ray-Ban nabízí také dioptrické varianty vybraných modelů a samotný pilotní tvar dnes používá řada dalších výrobců.
Pokud vás zajímá konkrétní model, označení Aviator Classic RB3025 je dobrý výchozí bod. Jenže dva kusy se stejným názvem nemusí mít shodná skla ani stejné rozměry. Vyplatí se proto číst celé označení varianty a nespoléhat jen na fotografii v e-shopu.
Sednou Aviatory opravdu každému?
Tady už bych se na ně díval očima očního optika. Aviatory vypadají skvěle na spoustě fotografií, ale na obličeji rozhoduje mnohem víc než slavná silueta. Zásadní je celková šířka obruby, usazení na nose, délka stranic a také to, kde se oči nacházejí vůči očnicím. Velké kapkovité brýle mohou někomu perfektně sedět, zatímco jinému budou příliš široké nebo mu budou sjíždět.

Výhodou klasických kovových Aviatorů jsou nastavitelná nosní sedýlka. Optik díky nim může v určitém rozsahu upravit polohu obruby na nose. Pokud ale zvolíte příliš velkou velikost nebo vám nesedí geometrie předního dílu, ani seřízení nemusí všechno zachránit. Při výběru platí stejná pravidla jako u jakýchkoliv jiných brýlí. O tom, na co se zaměřit, jsme psali v článku Na co si dát pozor při výběru brýlí?.
Ještě větší pozornost bych věnoval dioptrickému provedení. Velká plocha očnic může u vyšších dioptrií znamenat silnější nebo těžší okraje skel a nemusí být vhodná pro všechny typy korekce. Výsledek závisí na hodnotách předpisu, zvoleném materiálu skel, jejich centraci i konkrétní obrubě. Někdy proto dává smysl sáhnout po menší variantě, případně po jiném modelu s podobným charakterem.
A poslední detail, na který se občas zapomíná: sluneční brýle mají především dobře sloužit. Pokud je vybíráte na řízení, sport nebo celodenní pobyt venku, kromě vzhledu řešte UV ochranu, propustnost světla a pohodlí při nošení. Ani ikonické logo nenahradí správně zvolená skla a dobře padnoucí obrubu.
Proč Aviatory fungují i po téměř devadesáti letech?
Nejspíš proto, že jejich podoba vznikla z jasného účelu. Tenký kovový rám, velká skla a dvojitý nosník vytvořily kombinaci, kterou si dnes každý okamžitě spojí s pilotními brýlemi. Později jí filmy, hudba a móda přidaly další významy, ale základní design zůstal srozumitelný i bez nich.
Ray-Ban Aviator jsou navíc připomínkou, že za slavnou značkou nemusí být jen nepřetržitý příběh jedné firmy. Vznikly u amerického Bausch & Lomb, světovou popularitu získaly i díky Hollywoodu a od roku 1999 se rozvíjejí pod italským vlastníkem. A přestože za nimi dnes stojí obrovská mezinárodní skupina, pořád v nich vidíme hlavně jedny obyčejně neobyčejné pilotky.
Jestli vám ale budou slušet a dobře se nosit, to za vás nerozhodne historie ani slavný film. To poznáte až ve chvíli, kdy si je nasadíte.
Úvodní fotografie: Ray-Ban Aviator se zelenými skly. Foto: The Design Lady / Unsplash.
Další informace k historii: Bausch & Lomb, Ray-Ban a výroční dokumentace Luxottica.
Najděte optiku, která vám poradí.
Vyberte si optiku podle místa a dostupných služeb.
Prozkoumat Mapu optik




Komentáře
Načítání komentářů…